Průvodce Anki
Vzhledem k tomu, jak často doporučuji Anki mému okolí, jsem se rozhodl své poznatky shrnout do tohoto “průvodce”. Anki je totiž velmi efektivní pro studium, pro nového uživatele však aplikace není příliš intuitivní. Když ale člověk ví, co je třeba nastavit, může být začátek používání Anki velmi snadný.
V tomto průvodci najdete základní informace o principech, jak Anki funguje, díky kterým lépe pochopíte, proč je tato metoda mnohem efektivnější, než si daný materiál číst pořád dokola a doufat v to nejlepší. Také tu najdete informace o tom, jak aplikaci na začátku nastavit, abyste s používáním Anki mohli začít co nejdříve.
Co je Anki?
Anki je software pro učení z tzv. flashcards. Každá karta má dvě strany, na jedné je otázka, respektive nějaký termín nebo téma, o kterém byste měli něco vědět. Na druhé straně karty je poté odpověď na otázku, respektive definice termínu nebo nějaké informace k danému tématu.
Pokud například Anki budete používat k učení se jazyka, na jedné straně karty může být slovo v cizím jazyce, který se učíte, a na druhé straně jeho překlad do jazyka, který již dobře znáte.
Učení probíhá tak, že vám Anki postupně zobrazuje jednotlivé karty. Přečtete si stranu s otázkou, zamyslíte se, jak byste odpověděli a až poté si zobrazíte stranu s odpovědí. Podle toho, zda je vaše rozmyšlená odpověď správná, zařadíte kartu mezi zvládnuté nebo nezvládnuté (pass / fail).
Principy učení
Prvním principem, který Anki využívá, je Active Recall. Někdo, kdo se učí čtením jednoho PDF pořád dokola, si materiál přečte a možná si řekne “jo, to bych nějak věděl”, ale nijak se nesnaží si odpověď vybavit za takových podmínek, kterým bude čelit u zkoušky. Oproti tomu v Anki při rozmýšlení odpovědi skutečnou odpověď nevidíte a díky tomu skutečně trénujete schopnost si danou odpověď vybavit.
Druhým principem je Spaced Repetition. Algoritmus, který Anki používá, se snaží co nejlépe odhadnout, kdy danou informaci zapomenete, a než se tak stane vám danou kartu ukázat. Intervaly, ve kterých se karty zobrazují, se mohou lišit, a díky tomu strávíte více času učením se materiálu, který ještě neumíte tak dobře, a naopak nebudete zbytečně trávit čas něčím, co už umíte. To je opět obrovská výhoda oproti učení z PDF, kde vidíte vše najednou.
Problém, který Anki řeší
Řekněme, že vás čeká zkouška. Pro její zvládnutí musíte ovládat znalosti z 10 prezentací po 50 snímcích. Abyste zkoušku úspěšně složili, tak byste se měli dobře připravit a věnovat přípravě co nejvíce času, že? Omyl. Jak by to asi dopadlo? Nemáte nekonečně mnoho času ani nekonečně mnoho energie. Navíc nemůžete všechnu energii věnovat jen jednomu předmětu, protože se musíte připravovat i na další předměty a máte další povinnosti.
Kolektivně se tedy shodneme na tom, že si práci musíte nějak rozdělit a omezit celkový čas věnovaný jednomu předmětu. Jak to tedy uděláte? Řekněme, že vám trvá hodinu, než si projdete jednu prezentaci a začnete se v dané látce cítit trochu jistěji. Skvělé, k dokončení kurzu by vám tedy mělo stačit věnovat tomu hodinu denně po dobu dalších 9 dnů. Akorát že vůbec, protože časem začnete zapomínat to, co jste se naučili v předchozích dnech. Musíte si také látku průběžně opakovat, ale kterou část konkrétně a jak dlouho?
Při standardních metodách učení si ještě před tím, než se vůbec můžete začít učit, musíte položit tyto dvě otázky:
- Co se mám dnes učit?
- Jak dlouho se mám dnes učit?
Když používáte Anki, tak tohle vůbec nemusíte řešit. Pouze si na počátku nastavíte počet nových karet, abyste je stihli všechny projít do termínu zkoušky. Poté se denně učíte a opakujete jen ty karty, které vám algoritmus určí. Odpovědi na dvě zmíněné otázky jsou tedy jasné:
- Co se mám dnes učit? Karty, které algoritmus určí.
- Jak dlouho se mám dnes učit? Dokud neprojdu všechny dnešní karty.
Už nikdy se nemusíte sami sebe zeptat, zda byste se radši neměli jít učit, Anki to totiž rozhodne za vás. A jakmile projdete všechny karty určené na daný den, víte, že máte splněno.
Slyšel jsem již pochyby, zda toto skutečně může fungovat. Někdo tvrdí, že “algoritmus přece nemůže vědět, co se chystám zapomenout” nebo snad dokonce že “má pocit, že to pak stejně neumí”.
Zaprvé, algoritmus FSRS se přizpůsobí přímo vám, jelikož své parametry určuje na základě analýzy historie vašeho učení. Skutečně to tedy bude fungovat každému. Zadruhé, to, zda jste si danou odpověď vybavili úspěšně nebo ne, do programu zadáváte vy, to neurčuje žádný algoritmus. Abyste denní karty úspěšně dokončili, tak zpravidla musíte dvakrát po sobě označit za zvládnuté všechny nové karty a také jednou označit za zvládnuté všechny opakující se karty. Pokud tedy i po úspěšném projití všech denních karet máte pocit, že materiál neumíte, pak používáte Anki špatně a doporučuji vám si níže přečíst část “Rozhodování o úspěchu”.
Jak nastavit Anki
Prvně si samozřejmě software Anki nainstalujte. Poté musíte nějakým způsobem získat karty s materiály k předmětu, který se potřebujete naučit. Sada Anki karet se nazývá “deck”, většinou vytvářím právě jeden deck pro každý předmět.
Pokud chcete využít mé karty, tak najděte daný předmět v mých studijních materiálech a stáhněte si soubor .apkg, který poté stačí otevřít a naimportovat. Pokud na daný předmět materiály nemám nebo jste narazili na tento návod úplně jinou cestou, tak můžete projít Shared Decks nebo si vytvořit vlastní deck.
Nyní projdeme základní nastavení, která bych doporučil každému, kdo chce začít Anki používat.
FSRS algoritmus
Vpravo vedle každého decku je ozubené kolečko. Klikněte na něj a zvolte “Options”. Najděte sekci “FSRS” a tuto možnost zapněte. Jedná se o novější algoritmus, díky kterému dosáhnete stejných výsledků za 20-30% méně času než s původním algoritmem SM-2.
Toto nastavení poté platí pro všechny decky v daném presetu. Jak již bylo zmíněno, tento algoritmus se přizpůsobuje vaší historii učení, tedy jednou za čas (stačí cca jednou měsíčně) si opět vzpomeňte na tuto sekci a klikněte na “Optimize All Presets”.
Počet nových karet
Dále je potřeba nastavit sekci “Daily Limits”. Tam najdete nastavení “New cards/day”, tedy pro daný deck můžete určit, kolik nových karet se budete denně učit. Většinou se doporučuje 10-20, pro studenty je ale většinou nejlepší se podívat, kolik karet daný deck celkem obsahuje a toto číslo vydělit počtem dní, které zbývají do zkoušky. Pokud má například deck ~120 karet a do zkoušky zbývají 2 týdny, nastavte si 10 nových karet denně a máte jistotu, že učení stíháte.
Jak používat Anki
Algoritmus funguje nejlépe, když používáte Anki denně. Denní učení je kritické, hlavně pokud jste z tohoto předpokladu vycházeli při výpočtu nastavení nových karet. S opakováním nepřestávejte ani po úspěšném napsání zkoušky, pokud se vám znalosti budou hodit ke státnicím.
Výhodou flashcards je, že odpověď na danou kartu vám zabere v řádu sekund. Můžete se učit průběžně během dne, vždy, když máte pár volných minut. Pokud zrovna čekáte na začátek přednášky nebo stojíte na autobusové zastávce, můžete projít pár karet. O to méně karet na vás bude čekat, až se vrátíte domů.
Používání tlačítek pro klasifikaci karet
Po zobrazení odpovědi se dole objeví 4 tlačítka. Nenechte se zmást, ve skutečnosti potřebujete jen 2 z nich, a to konkrétně tlačítka Good a Again. Good, pokud jste si odpověď vybavili úspěšně, a Again, pokud ne. Tlačítka Easy a Hard vůbec nepoužívejte.
Rozhodování o úspěchu
Pokud se neučíte jazyk, kde skutečně trefíte překlad daného slova, se málokdy stane, že byste si přesně vybavili odpověď, která se nachází na druhé straně karty. Někdy může strana s odpovědí obsahovat i nějaké podrobnější vysvětlení nebo poznámku, na kterou si nevzpomenete. To však neznamená, že byste nutně kartu hned museli označit za nezvládnutou.
Vždy se sami sebe zeptejte, zda by byly vámi vybavené informace dostačující, kdybyste v tu chvíli byli u zkoušky. Pokud ano, označte kartu jako zvládnutou. Naopak to, co by byl neúspěch u zkoušky, hodnoťte jako neúspěch i v Anki.
Závěr
Učit se každý den může pro někoho znít jako hodně práce. Anki vám ale prokazatelně spoustu času ušetří a k tomu za vás vyřeší veškeré plánování. Doufám, že pro vás byl tento průvodce užitečný, pokud se rozhodnete tuto studijní metodu vyzkoušet, a přeji spoustu úspěchů se studiem.